O Janu Žižkovi a Vítkově
Národní památník na Vítkově byl postaven v letech 1929 – 1932 podle projektu J. Zázvorky k uctěný památky českých legionářů a českého odboje v období 1. světové války (1914 – 1918), rozšířen byl v letech 1946 – 1949. Gottwaldovo mauzoleum zde umístěné v letech 1954–62.
Příběh kopce
Husitské revoluční hnutí, na Vítkově zaznamenalo pod vedením Jana Žižky z Trocnova válečný úspěch: 14. července 1420 tady husité porazili křižácké vojsko. Ale to už se slavný český kopec zhruba sto let jmenoval Vítkov. Pojmenován byl po pražském měšťanovi Vítkovi z Hory, který zde měl vinici. Nejstarší doložená zpráva o kopci nad pražským Žižkovem pochází už z roku 1041.
Pomník vlasti
Idea národního památníku, který by na rozdíl od dosavadních připomenutí porážek demonstroval hrdost a odvahu českého národa, měla zpočátku ryze lokální charakter. V létě 1882 byl z iniciativy několika set místních občanů založen spolek pro zbudování pomníku Jana Žižky z Trocnova na vrchu Žižkově a nebýt budovatelského étosu nové československé republiky, mohlo být všechno úplně jinak. Velkolepou nekropoli synů národa, legionářů a osvoboditelů měla socha Jana Žižky z Trocnova pouze otevírat. Více jak 100 let stará (dnes nulová) snaha vybudovat pomník vlasti. Ovšem dodejme, že porevoluční změna politického klimatu mnoho nového nepřinesla. Pomník spravuje instituce, která na hrobech svých hrdinů povolí tu natáčet reklamy na pivo, tu pořádat taneční party či pivobraní ŽiVió. Nemám nic proti, je to spíš pozitivum, že se alespoň něco děje na tak krásném místě, ale nebylo by lepší proměnit tak monumentální stavbu v galerii, muzeum prostě v místo kam by lidé chodili se podívat, odpočinout atp.?
Socha na kopec
Na Žižkovu sochu si Vítkov musel ještě počkat: po dalších dvou soutěžích stále nespokojený sbor porotců přímo oslovil tři sochaře starší generace: Ladislava Šalouna, Jana Mařatku a Bohumila Kafku. Klasicky koncipovaný návrh jezdecké sochy, který nakonec v roce 1931 skicoval Bohumil Kafka, se stal předlohou pro monumentální bronzovou sochu. Kafkovy deníky, které si pečlivě vedl, přibližují fascinující snahu o absolutní dokonalost a historickou věrnost. V konzultacích se sochařem se vystřídali historikové i hipologové: kůň – model byl vybrán ze státních hřebčinců. Vzrušené diskuse se mimo jiné týkaly toho, zda by Žižka neměl mít v ruce bibli, zda by neměl mír raději napřaženou ruku, jak mu mají vlát vlasy…. Šestnáct a půl tuny těžká bronzová socha byla odhalena ve výročí den bitvy na Vítkově, tedy 14 července 1950.
Památník
Památník patří k vrcholným dílům naší moderní architektury a v nemenší míře i našeho kamenictví. Při jeho stavbě bylo totiž ve zcela mimořádné míře použito přírodního kamene, hlavně žul a mramorů, domácího původu. Ve slavnostní síni na krychlovém mramorovém podstavci leží vavřínový věnec ulitý podle návrhu prof. Karla Štípla
Fakta
Lokalita: Praha 3 – vrch Vítkov
Výstavba:
1882 – založen Spolek pro zbudování pomníku Jana Žižky z Trocnova
1907 – město daruje pozemek
1914 – první architektonická soutěž
1923 a 1927 – další soutěže
1931 – vybrán návrh B. Kafky na jezdeckou sochu
1950 – odhalena socha
1954-1962 – Mauzoleum K. Gottwalda
1990 – odstraněny ostatky funkcionářů KSČ
od 1990 – hledání dalšího využití
Architektonické řešení – Jan Zázvorka
Umělecká výzdoba – J. Malejovský, K. Štípl, V. Beneš, O. Švec, M. Švabinský, J. Štrusa a další
Budova – je orientovaná na ose kopce Vítkova, zhruba východo-západním směrem, délka – 143 metrů, šířka 27,6 metrů a výška 31,5 metrů
08.06.2007 | art&antiques